Co je při porodu zásadní? Jistota, že se máte o koho opřít.

Porod podle vašich představ, ale s bezpečím v zádech. V Roudnici chtějí, aby ženy byly součástí rozhodování Jak poznat porodnici, ve které se budu cítit dobře? Nastávající maminky dnes při výběru neřeší jen vzdálenost od domova. Zajímají se o přístup personálu, možnosti vedení porodu, bonding, podporu kojení i to, co se bude dít, pokud porod nepůjde podle plánu. V Porodnici Roudnice nad Labem chtějí nabídnout obojí – respekt k přání ženy i jistotu odborné péče. O tom, jak to vypadá v praxi, jsme mluvili s Mgr. Vladimírou Valentovou, DiS., současnou ředitelkou ošetřovatelské péče Nemocnice Roudnice nad Labem, která řadu let působila přímo na gynekologicko-porodnickém oddělení, mimo jiné jako jeho vrchní sestra.
Co je při porodu zásadní? Jistota, že se máte o koho opřít.

Porod podle vašich představ, ale s bezpečím v zádech. V Roudnici chtějí, aby ženy byly součástí rozhodování

Jak poznat porodnici, ve které se budu cítit dobře? Nastávající maminky dnes při výběru neřeší jen vzdálenost od domova. Zajímají se o přístup personálu, možnosti vedení porodu, bonding, podporu kojení i to, co se bude dít, pokud porod nepůjde podle plánu.

V Porodnici Roudnice nad Labem chtějí nabídnout obojí – respekt k přání ženy i jistotu odborné péče. O tom, jak to vypadá v praxi, jsme mluvili s Mgr. Vladimírou Valentovou, DiS., současnou ředitelkou ošetřovatelské péče Nemocnice Roudnice nad Labem, která řadu let působila přímo na gynekologicko-porodnickém oddělení, mimo jiné jako jeho vrchní sestra.

Když dnes nastávající maminka vybírá porodnici, co podle vás řeší nejčastěji?

Ženy jsou dnes mnohem informovanější a mají jasnější představu o tom, jak chtějí svůj porod prožít. Neřeší už jen prostředí nebo vybavení porodnice, ale především přístup – zda budou vyslyšeny, budou součástí rozhodování a personál bude respektovat jejich přání.

Zároveň samozřejmě chtějí bezpečí a jistotu, že pokud se situace změní, je tu zkušený tým, který dokáže rychle reagovat. A právě spojení individuálního, respektujícího přístupu s bezpečnou odbornou péčí považuji za to nejdůležitější, co můžeme ženám nabídnout.

Znamená respektující porod, že žena může přijít s vlastní představou a porodním plánem?

Určitě. Porodní plán vnímáme především jako způsob, jak poznat přání ženy, její očekávání, ale třeba i obavy. Je to dobrý základ pro vzájemnou komunikaci.

Přání maminky respektujeme všude tam, kde je to bezpečné pro ni i pro miminko. A pokud se situace během porodu změní a je potřeba postupovat jinak, považuji za velmi důležité vysvětlit proč. Žena by měla rozumět tomu, co se děje, a být součástí rozhodování o péči, která se jí týká.

Musí se u vás rodit „klasicky“ na porodním lůžku?

(smích) To už snad dnes nemusí v žádné porodnici. U nás ženy podporujeme v pohybu a ve volbě polohy podle toho, co jim v danou chvíli vyhovuje a jak porod postupuje.

K dispozici mají vanu, porodní gauč, hamaku, Rebozo šátky, míče, žíněnky nebo porodní stoličku. Nejde ale o to nabídnout co nejdelší seznam pomůcek. Důležité je, že zkušená porodní asistentka umí ženě nabídnout možnosti a společně s ní hledat to, co jí právě v dané fázi porodu pomáhá.

A co když má žena z porodu strach nebo si vůbec není jistá, co bude chtít?

Strach je podle mě úplně přirozený a asi nejčastěji slýcháme obavu: „Co když tu bolest nezvládnu?“ Žena přitom nemusí předem vědět, co jí bude při porodu vyhovovat, ani mít připravený přesný scénář.

A právě tady vidím obrovskou roli porodní asistentky. Zkušená porodní asistentka umí ženu porodem provázet, nabídnout jí různé možnosti úlevy od bolesti a reagovat na to, co právě potřebuje. Někdy je to teplá voda, změna polohy nebo Rebozo, jindy především klid, povzbuzení a pocit, že na to není sama.

Menší porodnice někdy u nastávajících rodičů vyvolává otázku, co se stane, když nastanou komplikace.

To je pochopitelná otázka. Menší porodnice ale neznamená menší bezpečí. Máme zkušený tým porodních asistentek, lékařů i neonatologických sester a jsme připraveni reagovat i ve chvíli, kdy porod přestane probíhat podle původních představ.

Přirozený průběh podporujeme všude tam, kde je bezpečný pro maminku i miminko. Ale respektující porod pro mě rozhodně neznamená porod bez medicíny. Znamená nepoužívat ji zbytečně, ale ve chvíli, kdy je potřeba, ji použít včas a ženě vysvětlit proč.

Hodně maminek řeší také císařský řez. Znamená automaticky, že přijdou o první kontakt s miminkem?

Rozhodně ne. Pokud to zdravotní stav maminky i miminka umožňuje, snažíme se o bonding už přímo na operačním sále. U plánovaných císařských řezů je to téměř vždy možné.

Pokud maminka bezprostředně po operaci bonding mít nemůže, může první kontakt proběhnout s tatínkem a následně pokračovat s maminkou na pokoji. Naším cílem je miminko zbytečně neoddělovat a minimalizovat separaci na nezbytné minimum. Vždy je samozřejmě rozhodující bezpečí maminky i dítěte.

Kojení je přitom pro řadu žen jednou z největších nejistot po porodu. Co když se nedaří?

S podporou kojení začínáme už v prvních chvílích po porodu. Pokud to zdravotní stav dovoluje, podporujeme první přisátí ještě během bondingu, a to i po císařském řezu přímo na operačním sále.

Během hospitalizace je maminkám k dispozici podpora personálu i laktační poradkyně. A nekončíme propuštěním z porodnice. Pokud maminka potřebuje pomoc až doma, může využít návštěvu porodní asistentky s laktačním poradenstvím přímo ve svém domácím prostředí. Právě doma totiž často přicházejí otázky, které v porodnici ještě nebylo potřeba řešit.

Takže vaše péče vlastně nekončí dveřmi porodnice?

Rozhodně ne. Snažíme se maminkám nabídnout maximální komfort i po návratu domů. Někdy stačí rada po telefonu, jindy může maminka přijet za námi, a pokud potřebuje, přijedeme my za ní domů.

Při návštěvě se můžeme věnovat miminku, kojení i samotné mamince, zkontrolovat vše potřebné, ale někdy je nejdůležitější prostě podpora a ujištění, že je všechno v pořádku. Každá maminka potřebuje něco jiného a právě podle toho se snažíme péči nastavit.

A co tatínkové? Jak velkou roli u vás mohou mít?

Tatínek u nás není návštěva. Je součástí rodiny a tak k němu také přistupujeme. Může být s maminkou u porodu, během bondingu a samozřejmě i potom na oddělení šestinedělí. Pokud si to rodina přeje, snažíme se vytvořit prostor, aby mohli být co nejvíce spolu.

A myslíme i na starší sourozence. I ti mohou být s maminkou a miminkem na pokoji. Příchod dítěte podle mě není jen záležitostí maminky a novorozence, ale celé rodiny. A pokud to podmínky dovolují, chceme, aby tuhle důležitou chvíli mohla rodina skutečně prožít spolu.

Co byste poradila ženě, která má dnes před sebou seznam několika porodnic a neví, podle čeho se rozhodnout?

Ať se přijede podívat. Fotografie, sociální sítě nebo seznam nabízených služeb řeknou hodně, ale atmosféru porodnice z nich úplně nepoznáte.

Při osobní návštěvě se můžete ptát na všechno, co je pro vás důležité, poznat prostředí i lidi a hlavně zjistit, jak se tam cítíte. Výběr porodnice je velmi osobní. Podle mě by si žena měla vybrat místo, kde bude mít pocit, že právě těmto lidem může v jednom z nejdůležitějších okamžiků svého života důvěřovat a svěřit do jejich péče sebe i své miminko.