Vrchní sestra Gabriela Bulíková

30.10.2024

Vrchní sestra Gabriela Bulíková

Další zajímavou osobností naší nemocnice je bezesporu paní Gabriela Bulíková, vrchní sestra neurologického oddělení.

Můžete nám na úvod říct něco o své pracovní kariéře?

Samozřejmě. Vystudovala jsem střední zdravotnickou školu v Chebu, kterou jsem absolvovala v roce 1994. Od té doby pracuji v Nemocnici Sokolov, kromě několika krátkých pracovních přestávek a dvou mateřských dovolených. Svoji kariéru jsem začínala na interním oddělení, později jsem se přesunula na koronární jednotku, což je dnešní JIP. V roce 2018 jsem nastoupila na nově otevřené lůžkové oddělení neurologie jako staniční sestra a v lednu 2019 jsem přijala pozici vrchní sestry.

To je úctyhodná kariéra. Jak se vaše oddělení za tu dobu změnilo?

Když jsem začínala, měla jsem pod sebou jednu sestru a dva sanitáře na oddělení a čtyři sestry na JIP. Dnes mám 45 podřízených a oddělení se rozrostlo o Iktové centrum, ambulanci, spánkovou laboratoř a metodiky jako EEG a EMG. Jsem hrdá na to, jak se oddělení rozvinulo a modernizovalo.

Co vás motivuje v práci a co považujete za nejdůležitější ve vaší roli?

Motivuje mě možnost pomáhat lidem a vidět, jak se pacienti zotavují a zlepšují. Důležité je pro mě také vytváření pozitivního a podporujícího pracovního prostředí. Pracuji se svými lidmi dennodenně, potkáte mě na oddělení, v ambulanci, znám své podřízené nejen pracovně, ale i osobně. Vždy se snažím být kamarádská a profesionální zároveň, aby se každý v našem týmu cítil dobře. Pokud mají nějaké problémy, i osobní, vždy jsou jim mé dveře otevřené, ráda si je vyslechnu a snažím se pomoct.

Jak byste popsala váš tým?

Náš tým je stabilní. Jak často říkám: „Z našeho oddělení se odchází pouze na mateřskou nebo do důchodu.“ Je to tým, který drží při sobě a společně překonáváme všechny výzvy. Jsem velmi pyšná na své kolegy a na to, jak skvěle spolupracujeme.

Mimo práci se věnujete i jiným aktivitám, je to tak?

Ano, ve svém volnu se již tři roky věnuji onkologicky nemocným dětem ve spolupráci s nadačním fondem Šance onkoláčkům. Navíc s kolegyní rozjíždíme nový projekt zaměřený na aktivizační činnost, která má pomoci dlouhodobě hospitalizovaným pacientům lépe trávit čas v nemocnici.

Jaký je váš přístup k pacientům a co se snažíte předat svým kolegyním?

Vždy se snažím pečovat o pacienty, jako bych chtěla, aby bylo pečováno o mě nebo mé blízké. Tento přístup se snažím vštěpovat i svým kolegyním. Je důležité být lidský a empatický, což pacientům pomáhá zvládat i ty nejtěžší momenty.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Jsem velmi pyšná na své dva báječné syny a na úžasný tým, který funguje na 100 %. Vidět, jak se náš tým rozvíjí, jak spolupracuje a jak se nám daří poskytovat kvalitní péči, je pro mě velkým uspokojením.