Oddělení je od roku 2004 registrováno v mezinárodním trombolytickém registru SITS, jako jedno z prvních začalo poskytovat pacientům trombolytickou léčbu. Užívané léčebné a diagnostické postupy korelují s mezinárodními standardy, přístrojové a personální vybavení zcela naplňuje potřebu definovanou odbornými společnostmi.

Od 1. ledna 2011 je oddělení certifikováno MZČR coby součást páteřní sítě Iktových center České republiky. Spádová oblast pracoviště zahrnuje celý Karlovarský kraj.

Proč vlastně Iktová centra vznikla?
Celosvětově prožíváme pandemii cévních onemocnění, mezi nimiž cévní mozková příhoda zaujímá zcela zásadní místo – její následky u pacienta téměř vždy zaznamenáte, handicapují jej v běžném životě, vyřazují z pracovních i volnočasových aktivit, často jsou důvodem k depresím, a změnu stylu života kterou s sebou přinášejí ne každý zvládne. Jsme země, v níž výskyt nových cévních mozkových příhod ročně zahrnuje až 300 pacientů na 100.000 obyvatel. V západní Evropě je číslo zhruba poloviční.

Pro koho je Iktové centrum určeno?
Pro pacienta s cévní příhodou mozkovou, neboli CMP.  Principem fungování sítě Iktových center v České republice je postarat se o takového pacienta ve fázi akutní i následné. Péče má být vysoce specializovaná a přitom dostupná. Klíčovou roli totiž hraje čas. Pacienta musíme mít v „rukou“ co nejdříve, neboť specifická rekanalizační terapie umožňující znovuzprůchodnění uzavřené mozkové tepny je možná standardně do 4,5 hodin od vzniku potíží. Pouze u vybrané skupiny pacientů se terapeutické okno může rozšířit, typicky při uzávěru bazilární tepny v oblasti kmene mozku.

Co si představit pod pojmem síť center?
Zprvu byla péče o cévní mozkové příhody podmíněná historií – léčila nemocnice která byla nablízku, pokud uměla. Posléze se vygenerovaly iktové jednotky, certifikované odbornými společnostmi, ale jejich rozložení nebylo optimální. Od roku 2010 Ministerstvo zdravotnictví ČR deklarovalo zájem kooperovat a po splnění předepsaného materiálního, personálního a přístrojového vybavení přidělilo konkretním pracovištím statut specializovaného centra, u nichž garantuje jejich schopnost postarat se o pacienta s akutní cévní mozkovou příhodou adekvátně a lege artis. Z nich byla stvořena první síť pracovišť, Iktová centra a Komplexní cerebrovaskulární centra, pokrývající území ČR. Tudíž teď kolegové v přednemocniční péči i veřejnost ví, kam pacienta rovnou směřovat bez zbytečného prodlení.

Ministerstvo zdravotnictví péči na těchto pracovištích i dále sleduje?
Ano, je vytvořen unikátní systém indikátorů kvality, které musí Iktová centra bezezbytku plnit, jinak o certifikaci logicky přijdou. Jde mimo jiné o počty pacientů které je centrum povinno ošetřit, počty rekanalizací, ale i množství konkretních specialistů připadajících na jednotlivé lůžko centra. Pokud ukazatel nesplníme, nejsme již centrum. Pokud naopak splníme, MZČR svou garancí dává najevo jak pacientům, tak plátcům zdravotní péče, že požadovanou nejvyšší kvalitu péče dokážeme standardně poskytovat.

Jak vypadá ošetření pacienta s CMP v Iktovém centru?
Pacient s CMP bývá přivezen nejčastěji vozem záchranné služby na příjmovou část oddělení. Po nezbytném ověření základních údajů směřuje na pracoviště počítačové tomografie k ozřejmení rozsahu a lokalizace postižení jeho mozku a především zjištění, která z mozkových tepen je uzavřena. To bezprostředně ovlivňuje terapeutickou strategii – u některých pacientů volíme cestu rozpuštění krevního vmetku podáním chemické látky do žíly, u jiných je potřeba embolus odstranit mechanicky, tedy endovaskulárním zavedením instrumentária, které jako had pronikne tepnou až k místu uzávěru, aby ho bylo schopno oddělit od stěny cévy a vyjmout z těla pryč. Potenciovat efekt můžeme pomocí sonotrombotripse, tedy použitím speciální frekvence ultrazvukového paprsku směrovaného do míta tepenného uzávěru. Superspecializované výkony pacientům zajišťujeme v Komplexních centrech typu fakultních nemocnic.

Kdo se na péči podílí?
Krom neurologického týmu lékařů a sester v akutní fázi radiologové, laboratorní komplement, kardiolog či internista, v subakutní fázi nabývá na potřebnosti role fyzioterapeutů, rehabilitačních specialistů, logopeda, psychologa. Nejvíce času – a to je podstatné – stráví s pacientem v akutní fázi vždy sestra jednotky intenzivní péče. Pokud je kvalitní, máme kvalitní centrum. A vice versa.

Jak se pozná kvalitní centrum?
Kromě plnění indikátorů kvality je to především schopnost poskytnout komplexní péči – pracoviště které umí pacienta pouze rekanalizovat, ale další péči již nesleduje, neboť ho přeloží jinam, za mnoho nestojí. Otevřením původně uzavřené cévy proces teprve začíná. Vždy je třeba zjistit, proč se tepna vlastně uzavřela. Zda jsou jiná dosud nepoznaná nebo neléčená onemocnění, která by v budoucnu třeba vedla k opakování potíží. Je třeba mozek naučit fungovat ve změněném modu – jeho část může být již navždy nefunkční, ale pacient jako celek ve svém dalším životě fungovat musí, a hlavně chce. Kdo jiný než centrum by mělo zabránit komplikacím v akutní fázi či je účelně léčit, edukovat rehabilitační procedury, znovu naučit mluvit, polykat, komunikovat s okolím.

Potřebujete k práci technické vymoženosti?
Bez nich bychom dosti strádali. Jen lůžko intenzivní péče je zařízení čítající několik elektromotorů, integrovanou váhu, matraci s možností dynamicky měnit množství vzduchu v jednotlivých lamelách, v krátkém okamžiku z něj můžeme utvořit třeba křeslo. Obrazovka monitoru vitálních funkcí umí sdělovat informaci nejen o čtyřech základních veličinách, jako je tlak, puls, množství kyslíku v krvi a frekvence dýchání, ale i řadu křivek včetně možnosti záznamu elektrické aktivity mozkové tkáně. Digitální přenos obrazové komunikace z vyšetření mozku je již samozřejmostí, na niž spoléháme. Instrumentária k provedení odstranění embolu z mozkové tepny jsou milionové investice, samotná drobná titanová spirálka jež po výkonu může být pacientovi ponechána v mozkovém řečišti coby ochrana je záležitost několika desítek tisíc. Peníze ale pacienta nezajímají, chce maximum péče v optimální kvalitě. Proto jsme zde.

V čem spočívá koncept sítě center, statut je udělen navždy?
Udělený statut není nikdy neomezený, vždy má časový rámec. Jde o ochranu pacienta, recertifikace umožňuje kontrolním orgánům zjistit stav plnění indikátorů. Výsledkem posledního řízení je fakt, že Iktovému centru Sokolov byl Ministerstvem zdravotnictví statut centra dále prodloužen, a to až do roku 2020. Nový název je poněkud krkolomný, jedná se o Centrum vysoce specializované péče o pacienty s iktem, pracovně se ale stále používá název Iktové centrum. Pokud bych to měl říci zkráceně – lépe naše centrum dopadnout nemohlo. Díky všem kolem sebe za spolupráci a podporu, iktová péče je a vždy bude týmová práce.

Iktové centrum obhájilo nejvyšší evropský certifikát

Iktové centrum Nemocnice Sokolov jako vůbec první v regionu obhájilo nejvyšší evropskou certifikaci ESO (European Stroke Organisation), takzvaný diamantový certifikát. Ta je potvrzením vysokých standardů centra i garancí, že pacient dostane v Sokolově kvalitativně zcela srovnatelnou diagnostiku i léčebnou péči, jako v nejlepších iktových centrech v Evropě. V Sokolově ji ročně využije mezi 300 – 400 pacienty s akutní nebo subakutní cévní mozkovou příhodou (CMP).

„Jde o ocenění týmové, certifikát deklaruje nejen laické veřejnosti, že Iktové centrum Sokolov patří v poskytování akutní péče pacientům s CMP k těm nejkvalitnějším v ČR i v Evropě,“ uvedl k obhajobě nejvyšší certifikace Aleš Novák, vedoucí lékař Iktového centra a zástupce primáře Neurologického oddělení Nemocnice Sokolov.

Během certifikace se totiž hodnotí celá řada parametrů, ať už jde například o rychlost managementu příjmu pacienta, rychlost a komplexnost provedení vyšetření, nebo podání léčby. Následným udělením hodnocení pak certifikační autorita potvrzuje, že Iktové centrum v Sokolově splňuje potřebné parametry. Tedy že v tomto případě pacient dostane v Sokolově léčbu na stejné odborné úrovni, jako na kterémkoliv obdobném pracovišti v Evropské unii.

A jací vlastně jsou pacienti sokolovského iktového centra? Podle doktora Nováka už zdaleka neplatí, že jde jen  o starší lidi. Od roku 2008, kdy centrum vzniklo, se totiž trendy mění. „Věková struktura našich pacientů je dnes pestřejší než na počátku. Přijíždějí mladší lidé s vrozenými defekty krevní srážlivosti či hormonální terapií jejichž prvním projevem je právě cévní mozková příhoda. Ale zároveň s prodlužováním věku k nám míří i jedinci výrazně starší, kteří i v pokročilém věku stále mohou mít individuálně šanci na užitečný a hodnotný život při adekvátní rychlé terapii CMP.“

Právě rychlost je přitom u léčby zásadní. Zatímco před lety, kdy centrum začínalo, bylo uznávaným standardem zahájení léčby do hodiny od příjezdu do nemocnice, dnes je tento čas poloviční a za optimální se považuje provést všechna potřebná vyšetření a začít s léčbou už během 20 minut. Klíčová je přitom u závažných stavů hlavně takzvaná trombolýza, tedy léčebná metoda, která rozpouští nebezpečné krevní sraženiny (tromby) v cévách.

„Díky trombolýze se obnovuje normální průtok krve a předchází se tak poškození mozku i dalších orgánů v důsledku nedostatečného okysličení. Když jsme začínali, v prvním roce jsme poskytnuli šest systémových trombolýz. Dnes trombolyzujeme kolem stovky pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou ročně,“ popisuje posun sokolovského iktového centra jeho vedoucí lékař.

A zdaleka nejde o jedinou změnu. Od loňského roku tak například Iktové centrum Nemocnice Sokolov nabízí pacientům se spastickou hemiparezou, která je následkem CMP, možnost cílené aplikace botulotoxinu do jednotlivých svalů pod ultrazvukovou kontrolou.

„Vedle toho ale nabízíme i možnost dispenzarizace, tedy dlouhodobý monitoring vysoce rizikových pacientů, například se stenozami krčních či nitrolebních tepen, nebo dovyšetření etiologie iktu v rámci cerebrovaskulární poradny. Současně se v centru věnujeme i diagnostice takzvaného foramen ovale, tedy otvoru mezi srdečními oddíly, který může být příčinou cévní mozkové příhody u mladších a jinak zdravých pacientů. Při včasném odhalení ho ale lze operativně uzavřít a eliminovat tak riziko embolizace do nitrolebního prostoru,“ upozorňuje na význam včasné prevence doktor Novák. Nedílnou součástí Iktového centra Nemocnice Sokolov je i návaznost na oddělení rehabilitace. Zásluhou této spolupráce se výrazně zvyšuje šance pacientů na úspěšný návrat do domácího prostředí i běžného života. A i díky ní drží sokolovské centrum už několik let krok s těmi nejlepšími iktovými centry v Evropě, což aktuálně potvrdila i obhajoba nejvyšší evropské certifikace ESO.

Iktové centrum Nemocnice Sokolov je jedním ze dvou pracovišť svého druhu v regionu. V roce 2024 ošetřilo více než tři stovky pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou, z toho ve většině případů šlo o cévní mozkovou příhodou ischemického původu, tedy při uzávěru některé mozkové tepny. Specifická trombolytická léčba pak byla poskytnuta téměř stovce pacientů.

Iktové centrum Nemocnice Sokolov vzniklo v roce 2008 a od té doby velmi úzce spolupracuje také s dalšími specializovanými pracovišti, jako je FN Plzeň, ÚVN Střešovice nebo FN Motol, například při realizaci mechanické trombektomie a některých dalších vysoce specializovaných výkonech. Kromě akutní iktové péče poskytuje oddělení svým pacientům i služby neurosonografické laboratoře a cerebrovaskulární poradnu s nadregionální působností.