Pane primáři, jak často se setkáváte s případy deprese, které mají sezonní charakter, zejména v podzimním období?
S depresemi a úzkostmi se v naší práci setkáváme každý den. Deprese a úzkost jsou souborem tzv. symptomů – příznaků, které se vyskytují v určitém časovém úseku.

A pojďme si říci něco o těchto příznacích:

• patologicky změněná nálada, která je pro daného člověka nezvyklá
• ztráta zájmů a aktivit, které běžně přinášejí radost
• sebevýčitky
• sebeobviňování
• snížené množství energie
• problémy se soustředěním
• problémy se spánkem – nespavost
• změna hmotnosti a chuti k jídlu (převážně nechutenství a váhový úbytek)
• snížení až ztráta zájmu o intimní život
• snížená sebepéče

Když se zamyslíme sami nad sebou, je pravděpodobné, že mnozí z nás některé z těchto příznaků u sebe naleznou. To samozřejmě není důvod k panice ani k závěru: „MÁM DEPRESI“. Důležitý je časový úsek, po který tyto příznaky trvají, a jejich intenzita. Pokud jsou přítomny déle než 7–10 dní, je to již varovný signál, že se s naší psychikou něco děje.

Proč podle vašeho názoru podzim přináší zvýšený výskyt depresivních stavů a úzkostí?
Na zvýšeném výskytu depresivních a úzkostných stavů v rámci sezonního výskytu se výrazně podílejí dlouhodobé vnější vlivy. Můžeme zde zmínit zkracování dne a prodlužování noci, výrazné snížení počtu slunečných dní (a velké množství dní „bez slunce“), pokles průměrných denních teplot, časté deště a s tím související výrazné omezení aktivit, kterým se věnujeme během letních měsíců a které nám činí radost. Mám na mysli trávení času v přírodě, výlety, sport, společné aktivity s přáteli, například grilování. Každý si zde jistě sám může doplnit změny ve svém vlastním životě, které s podzimem přicházejí. Dále zde máme období „dušiček“, kdy vzpomínáme na naše blízké, kteří již s námi nejsou. Uvědomujeme si blízkost vánočních svátků a mnozí z nás také řeší problémy svých dětí a jejich školní prospěch.

Jsou lidé s určitými osobnostními rysy či anamnézou náchylnější k podzimní depresi?
Lidé, kteří se v minulosti již léčili s depresí nebo depresivními příznaky, mají vyšší riziko relapsu onemocnění. U pacientů s probíhající léčbou depresivních stavů nedoporučuji, aby v tomto období vysazovali nebo snižovali užívané léky. Zvýšenou pozornost možným příznakům by měli věnovat lidé, kteří mají sklony k pesimismu, úzkostem při zátěži, perfekcionismu, nerozhodnosti nebo závislosti na druhých osobách.

Existují určité varovné signály, které by si lidé měli během podzimu více všímat, pokud jde o jejich duševní zdraví?
Varovné signály jsou jednak ty, o kterých jsem mluvil na začátku. Dále mezi ně patří také úzkosti. Mezi nejčastější příznaky úzkostí patří pocity sevření na prsou, bušení srdce, nemožnost se plně „nadechnout“, pocit obtížného polykání, jako když je „knedlík v krku“, nespecifický tlak v břišní dutině, bolesti žaludku, zvýšená plynatost, časté nucení na močení a návaly horka a zimy. Úzkostných příznaků je popsáno daleko větší množství, ale zde uvádím ty nejčastější. Pokud se vyskytují úzkostné příznaky, je vždy nutné vyloučit somatický původ obtíží.

Jaká preventivní opatření nebo strategie byste doporučil lidem, kteří mají sklony k podzimní depresi nebo úzkostem?
Mezi nejdůležitější preventivní opatření patří zdravý životní styl a duševní hygiena. Můžeme hovořit o pohybu, zdravé stravě, dostatečném a pravidelném spánku. Chtěl bych spíše zdůraznit, jakých aktivit a situací se pokud možno vyvarovat. Snažit se vyvarovat dlouhotrvajícímu stresu a pokud již je stres přítomen, tak se naučit jej zvládat – tedy schopnost uvolnění a relaxace. Zjednodušeně řečeno, čas na odpočinek. Dále bychom se měli vyvarovat nadměrnému pití alkoholu a v některých situacích nepít vůbec. Alkohol ve vztahu k depresím a úzkostem působí jako anxiolytikum, tedy látka, která snižuje úzkost. Při střízlivění se úzkosti vracejí, a to většinou ještě ve větším rozsahu než před napitím. A samozřejmě by se neměly užívat jiné návykové látky, tedy drogy, bez ohledu na jejich legálnost či status legalizace.

Duševní nemoci jsou jako jakékoliv jiné nemoci. Z této podstaty je zcela nelogický názor, se kterým se stále setkáváme, že se „té depresi“ člověk musí postavit sám a zvládne ji vlastní vůlí. To je stejně mylné jako když si někdo zlomí nohu v kotníku a místo návštěvy lékaře se ji snaží přes bolest „rozchodit“. Pokud má někdo obavu o své psychické zdraví, je úplně nejdůležitější si přiznat, že má zdravotní problém, a začít jej řešit ve spolupráci s odborníky.

Jak se vyrovnáváte s nárůstem pacientů, kteří u vás hledají pomoc? Jsou v plánu nějaká opatření v rámci Nemocnice Ostrov?
V reakci na dlouhodobý trend nárůstu psychiatrických onemocnění a rostoucí nároky na ambulantní i lůžkovou péči se Nemocnice Ostrov rozhodla rozšířit psychiatrické oddělení a postavit zde zcela novou budovu. Vše by se mělo uskutečnit ve velmi blízké budoucnosti, ale chtěl bych všechny ubezpečit, že i nyní máme dostatečnou kapacitu, abychom se mohli případnému zvýšenému počtu pacientů věnovat.