Od začátku v Ostrově, od začátku na psychiatrii

„Jmenuji se Monika Mikolášková, pocházím z Ostrova a pracuji jako staniční sestra na akutním psychiatrickém oddělení. Mezi mé záliby patří sport, cestování a samozřejmě čas s rodinou. K psychiatrii mě přivedl zájem o lidskou psychiku, myšlení a prožívání. Vždy mě fascinovalo, že za každým pacientem je jedinečný příběh. Chtěla jsem pracovat tam, kde hraje klíčovou roli komunikace, empatie a psychická podpora.“

Do Nemocnice Ostrov nastoupila hned po maturitě. S výjimkou krátké pauzy zde působí nepřetržitě už 24 let. „Drží mě tu smysluplnost práce. Můžu být oporou lidem ve velmi těžkých chvílích a sledovat, jak se jejich stav postupně zlepšuje. A i když je práce náročná, mám kolem sebe skvělý tým, který mi dodává sílu.“

Žádný den není stejný – a to je na tom krásné

„Na práci mě baví její různorodost – žádný den není stejný. Každý pacient má jinou diagnózu, jiný příběh, jiné chování. Pracuji v týmu s psychiatry, psychology, terapeuty… a to mě obohacuje.“

Psychiatrie je hlavně o empatii a trpělivosti

Práce sestry na psychiatrii se podle ní zásadně liší od somatických oborů, jako je interna nebo chirurgie. „U nás nejde jen o podávání léků a sledování fyzických příznaků. Klíčová je schopnost vnímat emoce, trpělivě naslouchat, zvládat krizové situace. Někdy musíme vést rozhovory o halucinacích, jindy usměrňovat agresivní nebo dezorientované pacienty. Patří sem i komunikace s rodinou, která často pacientovy potíže nechápe nebo odmítá přijmout.“

Největší smysl? Být člověku oporou, když to nejvíc potřebuje

Na otázku, co jí na její práci dává největší smysl, odpovídá bez zaváhání: „Možnost být oporou lidem v jejich nejtěžších chvílích. A vědomí, že to, co děláme, má hluboký význam.“

Těšíme se na nové prostory

V Nemocnici Ostrov právě roste nový pavilon psychiatrie. „Sestrám podle mě udělá největší radost, že nové prostředí bude praktické, bezpečné a dostatečně prostorné. Pohodlné zázemí na chvíle odpočinku a dostatek kávy se rozhodně také neztratí,“ říká s úsměvem.

Týmová práce, smysl a humor jako lék

„Náš tým drží pohromadě vzájemná podpora a pochopení. I v náročných chvílích víme, že se na sebe můžeme spolehnout. A taky neztrácíme humor. Pomáháme pacientům – ale zároveň si dáváme pozor, abychom se z toho nezbláznili my sami.“

Zároveň dodává, že s rozšířením lůžkové kapacity bude potřeba i posílit tým. „Oceníme každého nového kolegu nebo kolegyni, kteří budou mít chuť se učit a táhnout s námi za jeden provaz.“

Proč by měli noví kolegové zamířit právě na psychiatrii?

„Psychiatrie je jediné oddělení, kde – když si povídáš sám se sebou – nikdo se nediví. Přidej se k nám a buď součástí skvělého týmu. Nudit se určitě nebudeš! Čeká tě akce, smysl, týmová práce a taky spousta momentů, kdy si řekneš: tohle bys nevymyslel.“