Následná intenzivní péče v Nemocnici Ostrov: místo, kde se vrací naděje

Oddělení následné intenzivní péče (NIP) v Nemocnici Ostrov není jen přechodnou stanicí mezi akutní léčbou a návratem do života. Pod vedením vrchní sestry Blanky Kohoutové se stalo místem, kde se spojuje špičková medicína s lidskostí a empatií.
Následná intenzivní péče v Nemocnici Ostrov: místo, kde se vrací naděje

Začátky a výzvy

„Do Nemocnice Ostrov jsem nastoupila v roce 2019 a oddělení NIP, ale i DIOP a OVP, pro mě od začátku představovalo profesní výzvu. Jsme komplex oddělení s několika týmy, a právě to mě motivovalo. Možnost podílet se na formování všech oddělení, sjednotit kolektivy a nastavit spolupráci. Dříve to tak nefungovalo a mě lákalo to změnit. NIP i DIOP navíc nabízí hluboký smysl. Není to jen o péči, ale i o trpělivosti, výdrži a spolupráci, která má reálný dopad na vývoj zdravotního stavu pacienta,“ říká paní Kohoutová.

Specifika péče

NIP poskytuje intenzivní péči pacientům s plicním, srdečním selháním, s neurologickými diagnózami, po těžkých úrazech či autonehodách, kteří překonali akutní fázi nemoci, ale stále potřebují minitoraci životních funkcí, umělou plicní ventilaci, výživu nebo složitou ošetřovatelskou péči.

Mnoho lidí si podle ní neuvědomuje, jak velký význam má každé malé zlepšení. „Každý malý pokrok pacienta je pro nás obrovská výhra. A i u ležícího pacienta můžeme ‚číst‘, jak se cítí. Podle výrazu ve tváři, podle dechu a podle jeho pohledu. Není to jen fyzická péče, je to i hodně o intuici a empatii.“

Týmová práce

„Na oddělení jsem 6 let a drží mě tu především tým, který se nebojí výzev, i fakt, že naše práce má hluboký smysl nejen pro pacienta, ale i pro jeho rodinu. Ve výsledku i pro můj personál,“ sdílí své zkušenosti paní Kohoutová. „Jsme různorodý tým – věkem, zkušenostmi i povahami, ale držíme pohromadě. Každý z nás má svůj styl práce a své silné stránky. Máme ale jedno společné. Být tu naplno pro naše pacienty a zvládat i ty nejtěžší dny jako celek. Na NIP nemůžete být individualista, pracuje se v tandemu. A i když občas dojde na výměnu názorů, víme, že se o sebe můžeme opřít.“

Práce sestry na NIP vyžaduje kombinaci technických dovedností, empatie a trpělivosti. „Sestra na NIP musí být technicky zdatná, ale zároveň velmi vnímavá. Výjimečnost je v tom, že pacienty známe týdny a skutečně je vidíme růst, zlepšovat se a bojovat. Každý pacient si zaslouží nejen přístroje, ale i oči, které ho vidí, ruce, které se nezaleknou a uši, které ho slyší,“ dodává.

Zaškolení nových zaměstnanců je postavené na systému tzv. metody jednoho školitele. „Po celou dobu adaptačního procesu má nový zaměstnanec přiděleného jednoho školitele, který vede, podporuje a sleduje jeho postupné kroky. Tento přístup vytváří důvěru, stabilitu a bezpečné prostředí pro učení,“ popisuje paní Kohoutová.

A když vám dojde dech?

Jak dobíjí energii po náročné směně? „Dlouhá procházka, ticho a být chvíli sama. Někdy i jen lehnout si a mlčet – v tom je obrovská síla.“

I v nejtěžších chvílích pomáhá humor. „U svých staničních sester jsem pověstná svou pozitivitou. Hláška ‚to pude‘ (vysvětlivka: vysvětlivka: To půjde) je už ikonická. A když je nejhůř, víme, že jak zahlásím ‚to pude‘, tak to pude,“ dodává s úsměvem Blanka Kohoutová.

Pozvání pro zájemce

Oddělení přivítá nové posily. „Preferujeme ty, kteří chtějí pracovat srdcem i hlavou. Zkušenosti se dají získat, ale empatii, týmovost a zájem o člověka musí mít sestra v sobě,“ zdůrazňuje. Pro ty, kteří zvažují práci na NIP, má paní Kohoutová jasný vzkaz: „Ať se přijdou podívat a popovídat si.

NIP není jen o těžkých stavech a paliativní péči, ale o naději, která se obnovuje každý den. Je to práce náročná – ale krásná.“