„Pacienti na NIP přichází z intenzivního lůžka ARO nebo z jednotek intenzivní péče (JIP). Nejčastěji jde o pacienty po úrazech hlavy či komplikovaných úrazech více orgánů, po úrazech páteře a míchy, po závažných cévních mozkových příhodách, po rozsáhlých operacích a pacienty s nejrůznějšími chronickými onemocněními plic,“ popisuje ředitel nemocnice Peter Kysela.

Hlavním posláním pracoviště NIP je bezpečné a v závislosti na stavu pacienta rychlé odpojení pacienta od umělé plicní ventilace, optimalizace jeho zdravotního stavu a překlad na lůžko dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče nebo propuštění do následné, ošetřovatelské nebo domácí péče.
„Následná intenzivní péče nemá za cíl jen přežití kriticky postiženého pacienta, ale je vedena snahou umožnit mu pokračující důstojnou a naplňující kvalitu života,“ říká Kysela.

Na lůžkách NIP přijímáme pacienty, u kterých již došlo ke stabilizaci stavu po kritickém onemocnění či úrazu a jsou mimo bezprostředního ohrožení života, ale ještě se jim neobnovila některá ze životních funkcí. Jsou tedy částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí, na umělé plicní ventilaci. Ještě před několika desítkami let tito lidé měli s těmito diagnózami mizivou šanci na přežití, natož na návrat do běžného života. To ale změnil právě vznik moderních pracovišť NIP a DIOP. Ani s moderní technikou přitom nejde o nic jednoduchého a vše se odvíjí především od špičkově kvalifikovaného personálu. Tým pro nová pracoviště se tak v roudnické nemocnici sestavuje už měsíce dopředu.

„Nejde zdaleka jen o zkušené lékaře se specializací v oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, ale také o zdravotní sestry se specializací v intenzivní péči, v hojení a ošetřování ran nebo v bazální stimulaci. Patří k nim totiž i široký tým dalších specialistů,“ vypočítává ředitel nemocnice. Jde například o všeobecné sestry, zdravotnické asistenty, fyzioterapeuty, nutriční terapeuty, psychology, sanitáře nebo pomocné pracovníky ve zdravotnictví. K tomu pak patří i maximální prolnutí nemocničního prostředí se vstřícností, vlídností a intimitou přirozeného domácího prostředí pacientů, které má významný vliv na celou léčbu. Nezastupitelnou roli v celém procesu léčby a resocializace pacienta hraje, pochopitelně, i rodina a její, pokud možno, co nejčastější návštěvy.

Významně pak léčbě pomáhá i využívání moderních metod bazální stimulace. Ta je velmi uznávaným konceptem v evropských zemích a je používána v oblasti speciální pedagogiky i ošetřovatelské péče. Koncept bazální stimulace na pacienta pohlíží jako na samostatnou jednotku, potřebující individuální péči. Je úspěšně aplikován u pacientů s těžkými kombinovanými vadami, tělesným postižením, mentálním postižením, u pacientů v kómatu, apatickém stavu, po poraněních mozku, těžkých úrazech, u pacientů v dlouhodobém umělém spánku, u seniorů se změnou vnímání nebo u předčasně narozených dětí.

Bazální stimulace vychází z podstaty, že lidské tělo je schopno přijímat signály a následně na ně reagovat. Pokud člověk vnímá, je schopný se pohybovat, případně komunikovat – vnímání, pohyb a komunikace se vzájemně prolínají. Lidský mozek je unikátním orgánem, který je schopen ukládat a uchovávat zážitky. Ošetřovatelský tým, který s konceptem pracuje, se tak snaží pacientovi nabízet podněty, které korespondují s jeho biografickou anamnézou a napomáhají tyto zážitky obnovit. Jejím úkolem je pomoci těžce nemocnému člověku zorientovat se ve vlastním těle, podpořit pohyb a navázat komunikaci pacienta s okolím.

Nové oddělení NIP Nemocnice Roudnice nad Labem se bude rozkládat napříč třemi stávajícími pavilony nemocnice a pro své zázemí využije i část nevyužívaných prostor. Jejich kompletní rekonstrukce proto nezahrnuje jen běžné stavební práce, ale také třeba instalaci moderního technologického vybavení jako je vzduchotechnika, datových sítí nebo centrálního rozvodu medicinálních plynů. Součástí projektu jsou i dvě nové přístavby k současným budovám, včetně bezpečnostních prvků, jako je evakuační rampa pro pacienty a podobně.